Kdo pochopí člověka pochopí i Boha, tedy že jedno je ve všem stejné

Kdo pokročil, člověk nebo Bůh? Oba pokročili tím, že uvěřili jeden druhému. Tímto bych uzavřel cestu víry a pokračoval cestou života.

Čím je pro nás Bůh, svým bytím i nebytím (pracovní název)

Jednoho dne se rozsvítilo světlo, to světlo byl v nás a tím světlem byl každý z nás. Tímto bych začal. Toto světlo je povahy moudré a poskytuje právě to co každý potřebuje. Taková je myšlenka Božství, které žije v nás. 

Tímto světlem se řídí lidé moudří a dokáží jej přinést navzdory všem, co toto světlo nectí jako poselství z dáli, ale jako poselství z nebytí.

Mohl bych pokračovat ve výčtu vlastností tohoto světla, ale myslím, že každý z vás již nese právě takové světlo a tím, že chápe svoje kroky jako jeho. Tím světlem je myšleno bytí a to celé. Ne jako malá či větší část, ale jako celek, který bude celkem i budoucího celku. Zkrátka u malého to začíná a pokračuje větším, aby na konec, vše se stalo jedním.

Toto jedním, je jako sen, kdy se nedá upřímnou láskou zjevit co představuje. Budeme na konec tím světlem všichni, jen každý v jiný čas, protože čas je tím prostředkem k tomuto světlu.

Tímto bych toto pojednání ukončil slovy:
Nedejte se opít a dbejte Boha jako sebe. Jen tímto budete tím čím jste, bytostí, která není bytostí , ani člověkem, ale poslem, který přišel sdělit lidem pravdu.