Šel jsem světem, až jsem našel sám sebe (pracovní název)
Jedna věta změní člověku život. Tato věta zní, "Jsem jako ty a přitom zůstávám sám sebou."
Tato slova nebudou nikdy lidmi pochopena, protože lidé nechtějí být jako on. Jejich pohnutky jsou čistě nízké a každý se ptá, co tím získám? Kam se dostanu, či čím budu? Tato slova uráží Boha tím, že nebude jako tito lidé. Tito lidé jsou mu od počátku nepříjemní a nedokáží nabídnout světu víc než kus sebe. Tito lidé jsou tak posledními mohykány světa, protože budoucí doba bude přát poznatkům mnohem hlubším.
Jedním ze základních poznatků je ten, že jsem člověk a ten Ví co má dělat. Tahle věta je nyní asi nepochopena, protože kdo z lidí to ví? Nejspíš nikdo, protože situace vypadá tak, že lidé se ženou na jatka niž by to tušili. Kdo nabídne tušení zítřků, které mají přijít? Já to nebudu, bude to každý člověk, který bude člověkem a bude ochoten něco udělat stejně jako sám pro sebe, tak pro ostatní. Jeho míra tak bude dílem člověka a dílem Boha. Kdo to tedy bude? Bude ten, kdo přišel na svět aby jej pochopil. Toto pochopení nebude niterním pocitem Já jsem, ale kolektivním: Buď jako já.