Jak to bylo s člověkem. (pracovní název)
Bylo něco co se nedá popsat. Bůh to nebyl, přesto to bylo na podobné bázi. Tímto bych otevřel téma člověka.
Byl jeden a ten jeden nebyl nikým. Proč to říkám? Říkám to proto, že být člověkem je jako být tímto nikým. Jsi a nejsi známá odpověď na nejhlubší otázky. Tato otázka přečkává v člověku věky, kdo jsem, odkud jsem přišel a kam jdu? Tyto otázky byly zodpovězené tím, že jsi ses narodil. Zněla odpověď. Tato odpověď však nedostačuje pro člověka hloubavého, který již leccos zažil.
Nejhlubším tajemstvím člověka tak zůstává sám počátek stvoření, který je skryt proto, aby člověk dohlédl na konec a opět na počátek. Taková je to síla.
Myslím, že na úvod do podoby člověka, který hledá by to mohlo stačit. Proto uvedu na samý závěr jeden příklad:
Byl jeden člověk a ten chtěl být člověkem. Co se však nestalo, člověk si uvědomil kdo vlastně je a opět chtěl být člověkem. Tady zůstává rozum stát řekl Bůh a chtěl poznat víc a to víc je opět člověk, který je a bude stvořen.
