Nedej se odradit lidmi, že odvaha není vírou. Není to tak, jak lidé si myslí

Dbej na přikázání, které říká: Buď jako ten kdo tě poslal a dodej všemu co si zaslouží tvoji pozornost.

Co je lepší být vědomý a věřit, či nevědomý a věřit? (pracovní název)

Jedno vylučuje druhé, přesto jako základ pochopení jednoho a druhého by tu byl. Kdo je vědomý má obsažnost danou a je to obsažnost většinou natolik malá, že se nedá s lidským životem vůbec srovnávat. O proti tomu nevědomý má výhodu, že koná a neví proč, ani jak, jen se nechá vést a je to víra, která jej vede. Tato víra je pozlátkem. Proto aby pozlátkem nebyla, musí se spojit s vědomím, které udělá z víry to co je vírou. 

Víra je tedy odvislá od poznání a dodává životu co mu chybí. Kdo by chtěl poznat víru bude jako Bůh, který kráčí světem a ví vše, protože víra je taková. Kdo poznal víru dojde až tam, že najde Boha, protože ten je obsažen stejně jako víra ve všem. Proto víra a Bůh je jedno. Toto jedno je tak provázané, že člověk nedokáže dávat ničemu víc než musí, taková je to síla a poznání které z toho vztahu pramení dodá životu odvahu.

Co říci závěrem. Kdo najde víru najde i odvahu v tom co dělá, a může to být odvaha vědomá či nevědomá. Není důležité jaká je, důležitá je cesta po které odvaha kráčí a ta by měla být cestou Boha v zemi, kde jedno je vším.