Nebýt času nebyl by jsem ani já, přání je tak otcem myšlenky

Nedojdeš na konec aniž bys nepoznal co je to čas. Toto poznání je dáno lidem stejně jako poznání života.

Nejniternější otázka, co je to čas? (pracovní název)
Byla doba poznání, toto poznání se tvořilo věky, jak je možné, že musím čekat věky, zeptal se jeden moudrý muž. Nemusíš, je tu čas a ten tě provede životem, jako by věky trvaly okamžik. Chtěl bych poznat čas, špitl člověk. Neboj se, tvůj čas bude uzavřen v kruhu tak, že zažiješ vše potřebné. Nikdo z tohoto světa neodejde aniž by nepoznal co obsahuje čas. 

Tento rozhovor je na nynější dobu plytký, ale přál bych lidem tu odezvu v místech odkud se čas rodí. Tato místa jsou místy všeho, co teprve vznikne a naším úkolem je pochopit vše v čase.

Toto pojednání je sice o čase který je, přesto to není čas, který žijem. Je to čas, který není a rozlišovat mezi tímto časem se dá jedině tak, že se otevřeme Bohu jako nejvyššímu času ve světě i v životě. Poznat čas, tak nebude problém, bude to jako skluzavka s mnoha zákrutami, které nejsou tu od toho aby způsobovaly bolest, ale aby vedly člověka životem jako se tvoří život sám.

Kdo pochopí tuhle větu myslím, že najde čas v sobě jako toho, kdo vládne všemu z pohledu Božství, které je a není.

Děkuji za pozornost a omlouvám se za obtížnost pochopení tohoto textu, který vytryskl z okolností tak niterných, že teprve čas ukáže kam se dostane a co bude chtít.