Prvouka vědomého člověka, založená na křesťanských kořenech (4) Nový zákon

Nikdo nepochopí dokud nezažije, tato slova nebudu opakovat, přesto nebudou jako minulé, budou tím co lidé pochopili a čím si prošli.

Jednání má mnoho dějství, jedno je tím, že člověk chce být poznán, přesto poznání člověka je nezbytné. Právě o tom novém poznání života člověka je Nový zákon, který nese poselství tím, že byl napsán lidmi a ne Bohem. V tomto textu, který si budete číst jsem udělal výjimku a působil jsem zde jako autorita, aby slova, která zde zazní byly slovy člověka, který jde světem jako pohádkou Boží. Tímto člověkem může být každý z Vás. Jedině tudy vede cesta a nebude to cesta života, ale život sám, který bude naším společným životem.

                                                         Nový zákon

28. Anděl páně zvěstoval Vykupitele
Stalo se jednoho večera, že žena která měla počít se dozvěděla o své povinnosti nosit vykupitele lidstva. Byla tato žena se vším smířená a věděla, že Bůh je počátkem tohoto stvoření. Tímto bych ukončil tuto tému a věnoval se další.

29. Panna Maria navštívila Alžbětu
Tvé dítě bude pověřené vést svět, byla to první slova, která ji častovala. Tohle nemáš ze sebe, oponovala ji, ale musela přiznat, že měla vidění, které ji vnuklo toto vědění.

30. Narodil se Kristus Pán
Stala se svatá hodina, která projevila svůj úkol, uvést do života vyvoleného, který měl vést národy stejně jako všechno lidstvo. Celé to zní jako pohádka, přesto se to stalo a Bůh byl přitom. Toto vědění bylo přeneseno na člověka, který byl s Bohem stejně jako jeho syn.

• 34. co znamená jméno Ježíš? Toto jméno bylo vybráno Bohem pro svého milého syna, který bude vést lidstvo do skonání věků.
• 35. Kdo jest Ježíš Kristus? Toto jméno nese poslání. Poslání tohoto jména znamená Boží silný a dává svému nositeli postavení, syna Boha jako člověka. Kdo slyší toto pojednání bude potěšen, že jeho syn byl uveden na oltář Boha, kde se narodil jako člověk. Nikdy se nesnažte brát jeho jméno nadarmo a dávejte všemu co jest Boží Bohu a co jest lidské člověku. Tato slova jsou poslána na nejvyšší místa v Bohu a reflektují poznatky Boha člověka, který bude jako jeho syn.

31 Vánoční vzpomínky
Vánoce nejsou jeho dobou zrození, ale je to nejvyšší místo v životě člověka a tedy spadá tam i místo oslavy příchodu Krista na svět. Kdo uslyšel toto sdělení bude potěšen, že Bůh byl přitom, kdy se tato pravda sdělila světu, přesto nezoufejte, že doba narození byla jiná. Nikdo z lidí ji nemá znát, protože toto tajemství má být uschováno jako vzpomínka na jeho místo posledního příchodu.

32 Mudrci z východu
To co přinesli mudrci z východu bylo poznání narození spasitele, nikdo jiný to nevěděl, každý si hleděl svého, jen vyvolení lidé věděli k čemu dochází. K těmto lidem se dá říci jediné, byli to králové světa, kteří dosáhli svého cíle, poklonit se synu Božímu.

33. Jak Simeon uviděl Spasitele
Toto pojednání je komplexní, proto uvedu příklad. Tento příklad osvětlí dobu, která panovala před narozením Ježíše. Doba to byla zvláštní, jedni milovali, druzi nenáviděli, ale všem bylo společné jedno, čekali na mesiáše. Toto čekání bylo čekáním jak bych řekl dědičné, kdy lidé věřili a stalo se tak. Toto pojednání se stává i normou pro život, který byl, protože nikdo neví jak vypadal život v té době. Doba, která proběhla zanechala v mysli lidí stopy, byla to stopa poznání, že Bůh je veliký a někteří měli to štěstí, že za života uvěřili a pochopili. Kdo ví co se s těmito lidmi stalo? Někdo ví někdo neví, jen Bůh dává řešení celého problému. Proto odpovím takto:

Člověk je člověkem proto, že věří. To že se narodí člověkem je poznatek života, který probuzený prožije jako život.

34 Král Herodes a dítě Ježíš
Slova, která pronesu říkají, že doba byla taková, že nikdo nic v dnešní době nechápe, jaký mělo význam zabít mesiáše. Jen lidé obeznámeni v té době se situací dobře věděli co bude znamenat pro svět, proto jednali tak jak jednali. 

35. Mládeneček Ježíš mezi učiteli
Byl jednou jeden člověk, který hodně věděl, byl to vyvolený. Tento člověk věděl co má učinit, aby splnil svoji misi, z tohoto vychází i tento příběh.

• 36. Kdo byl pěstounem Pána Ježíše? Pěstounem byl Josef, který byl si vědom toho co činí a byl smířen s tím, že stvořitel obdařil jeho syna tímto úkolem, který byl znám i jemu. Kdo ví, ten chápe situaci jako vědomí, které se rozlilo mezi lid.

36. Pán Ježíš u Křtitele
Tento příběh je pravdou o posvěcení Ježíše Krista. Tímto bych tuto rozpravu ukončil.

37. Pojďme za ním! (o době svatopostní)
Tato doba je dobou rozjímání o skutcích lidí na zemi. Kdo dokáže v tomto čase nalézt čas být sám sebou a nebýt sám v tomto počínání, bude spasen, protože jen z pera Boha vzniklo rčení: Být jako on.

38. Pán Ježíš proměnil vodu ve víno
Tento příběh je založen na pravdě, kdy svatba, kde se to celé odehrálo byla významná. Toto pojednání však není o skutcích Ježíše, ale o výkladu jeho činů, proto budeme postupovat od této chvíle tak, že Bůh bude přitom u každého otázky, která bude pronesena.

39. O setníkovi v Kafarnaum
Tento příběh je pravdivý, je dán jako ukázka toho čeho byl Ježíš schopen. Nedá se popisovat více, přesto doplním a to, že Bůh byl přitom, když se stal tento příběh a může doložit pravdivost jeho slov, která pronesl.

40. Mládenec naimský
Tento příběh, jak je prezentován není zcela pravdivý. Je to pravda jen z části, ten člověk byl skutečně mrtev, ale nebyl vrácen matce, ale bohu jako tělo, které nebylo přenášeno dále. Tímto bych toto pojednání ukončil.

41. Pán Ježíš odpustil hříchy Marii Magdaleně
Nikdo by nepostupoval stejně, kdy jen Bůh a tedy i Ježíš věděl, čeho se dopustila a dokázal ji přinést milost odpuštění. Toto téma bylo v tomto příběhu velice silné a myslím, že v současné verzi není dostatečně rozebráno, jak by tomuto tématu to příslušelo.

42. Pán Ježíš utišil bouři na moři
Tento příběh je postaven na zjevení pravdy, které nastalo v této době. Pravda byla taková, že Bůh dal poslání člověku, aby bylo zjeveno jako pravda, proto se tento příběh stal. Nebýt jediné osoby, nikdy by k tomuto nemuselo dojít, tohle je ale jiný příběh.

43. Pán Ježíš vzkřísil dceru Jairovu
Tento příběh je pravdivý. Je to poznatek Boha, že dokáže vrátit život tomu, kdo o něj přišel. Nikdo to nedokáže, jen Bůh jediný. Toto pojednání si myslím, dostatečně vysvětluje postoje Boha a dodává celému příběhu punc autentičnosti.

44. Pán Ježíš rozmnožil chleby
Tento příběh je Božím poznatkem, že nasytit dokáže Bůh člověka stejně jako lid. Kdo pochopí tento příběh jako mnohost, která byla příčinou jednotlivosti, dokáže pochopit celý příběh jako dílo Boha, který se projevil tím, že dal nasytiti lidem, kteří o to žádali. Ježíš tam působil jako prostředník tohoto celého procesu.

45. Pán Ježíš – přítel dětí
Tento příběh není příběhem, ale pravdou, která byla seslána lidem o světě Bohu, který vládne na zemi. Kdy jen děti mají přístup k Bohu tím způsobem, že dokáží vzývat Boha jediného a být s ním na jedné lodi a to doslovně.

46. O milosrdném Samaritánu
Tento příběh je příběhem smyšleným, je to ukázka toho, co by se mohlo stát a jak by lidé měli jednat, kdyby se dostali do podobné situace. Ježíš chtěl lidem ukázat cestu Boha, dokázat všemu, že právě on je vyvolený tím, že chápe Božskou pravdu jako svoji a opačně. Toto ujednání je důležité v životě člověka.

• 37. Kdo je můj bližní? Je to otázka nadmíru důležitá, její pochopení se otevře člověku poznatek, že celé stvoření stojí na stejném základě a tedy že lidé jsou si rovni před Bohem, stejně jako sami před sebou.

47. Otče náš – modlitba Páně
Tato modlitba je dílem Boha, který dal lidem poznání nejhlubší pravdy. Tímto bych tuto část uzavřel, s odůvodněním, že nikdo by neměl znát poznatky tak hluboké jaké poskytl Bůh svému stvoření. Jen člověku samotnému, může být nebe otevřené a mělo by obsahovat i zprávu o tom co se udá.

48. O botatci a Lazarovi (vyprávěl pan Ježíš)
Tento příběh je pravdivý i když smyšlený, je na poznání člověka, co je dílem nebe a co je dílem pekla. Toto poznání je dáno lidem stejně jako poznání dobrého a zlého. Kdo okusí plody ráje na zemi, tomu bude na nebi těžko, tohle by mělo být příslovím, protože sděluje světu, co by měl člověk vykonat a to ne pro blaho těla, ale pro blaho duše, která je na zemi jako na stráži.

49. O rouchu svatebním
Tento příběh je obrazem Boha na zemi. Kdy jen člověk vědomý dokáže rozpoznat jeho pravdu v tom co Bůh činí. O tom je celé pojednání. Kdo otevřel oči Bohu, ten je pochopil jako příměr k životu, který žije.

• 38. Co je svatebním rouchem pro nebe? Svatebním rouchem je myšlena Boží milost daná zemi takovým způsobem, kdy jednotlivec bude chápán samotným Bohem tak, že nebude mezi nimi rozdíl.
• 39. Čím se pozbývá milosti posvěcující? Tento text není o milosti dané člověku, ale o Bohu, který dává to co člověk přijímá, proto na tuhle otázku odpovím takto. Jedině Bůh sám dokáže přinést člověku to co je lidské, ve smyslu Boha i člověka.

50.O marnotratném synu (vyprávěl pan Ježíš)
Kdo pochopí tento příběh stane se člověkem. Tato slova vyřkl Bůh a byl oblažen příběhem, který byl sdělen světu. Není člověk, který by jej nepochopil a byl to můj syn, který je lidem přines. Kdo slyší odpověz sám sobě, jsi člověk či Bůh, odpověď se nesla světem jako poznání všeho.

• 40. Komu Bůh odpouští hříchy? Bůh odpouští hříchy těm lidem co zalitují svého života, který prožili jako lidé nehodní Boží pozornosti. Tato slova budou slovy člověka, který pochopil o čem celý svět je.

51. Kterak učil Pán Ježíš
Toto pojednání není o skutcích Ježíše Krista, ale o pozornosti Boha k lidem, kteří hledají. Proto odpovím takto. Jen člověku bylo dáno, aby pozvedl své oči, tímto momentem bylo vyznání pravdy o Bohu, nikdo před Ježíšem tuto pravdu nepřinesl, vždy byla kusá a nebyla kompletní. Tento můj syn však přinesl celou pravdu o člověku a Bohu a byl za své zásluhy odměněn tím, že ztratil život. Takové počínání člověka je typické pro nevědomé, kteří jdou cestou hříchu a nevědomosti. Tímto bych celou debatu ukončil slovy:

Jedině můj syn byl poslán na zem z toho důvodu, aby šířil Boží přikázání jak je chápe člověk, byl totiž člověkem a věděl o Bohu vše. 

52. Pán Ježíš jel slavně do Jeruzaléma
Co bůh dal člověk nerozpojí, tento příběh je pravdivým obrazem člověka, který zradil. Je to poznání lidí, že temná stránka duše působí na zemi jako odstrašující příběh. Kdo slyší tato slova buď ubezpečen, že slovo Boží dostalo své zadostiučinění i přesto, že byl můj syn usmrcen. Proto jednejte vždy tak, aby slovo Boží dostalo vždy to by dostat mělo, tedy pokud dáváte lásku buďte láskou, pokud dáváte zlo, buďte zlem. Tohle vám radí člověk, který si prošel těžkou zkouškou a vydržel.

53. Poslední večeře Páně
Toto přirovnání poslední večere se sice nestalo, ale mohlo se stát. Je to přirovnání Boha a člověka, který byl člověkem stejně jako Bohem. Toto pojednání si klade za cíl dát lidem to co jim chybí, proto vězte, že neuděláte chybu, když budete jednat jak jednal Bůh v poslední den Ježíše Krista.

54. Pán Ježíš na hoře Olivové 
Co říci k tomuto příběhu. Posláním Ježíše bylo darovat život věčný lidem tím, že přijme za ně své hříchy. Proto slyšte lidé slyšte, buďte otevření pravdě Boží, že bylo člověka, který byl Bohem. Kdo poznal jeho, poznal si své kroky, jako člověka, který šel touto zemí jako zahradou Boží. Toto pojednání je ve smyslu člověka, proto bude vzýván častěji než bylo doposud běžné.

55. Pán Ježíš v domě nejvyššího kněze
Toto pojednání je o jeho činech, ne o tom co se událo, proto vězte, že Bůh byl přitom, když se obhajoval a chtící vědět víc, byl přítomen právě v něm. Proto se od té doby říká, byl jsem s Bohem na posledním soudu.

56. Pán Ježíš u Pontského Piláta
Nikdo, kdo by bude tyto řádky číst, nesmí být zklamán jejich strohostí, pravda je taková, že kdyby se zjevila byl by bůh obžalován s přílišnou těsností s lidmi, proto je Bohem všech, a nesmí říci více než mu dovoluje jeho stav.

57. Křížová cesta Pána Ježíše
Tato cesta poslední hodiny byla cestou, která byla lemována lidmi, kteří plivali a uzurpovali se na něm, chtící vědět víc a maje jej k posměchu. Tito lidé za krátko na to prozřeli a bylo všech těchto činů líto, ovšem bylo již pozdě a bylo to jako zjevení, které se událo v těchto dnech.

58. Pán Ježíš umřel za nás na kříži
Toto jednání je výjimečné tím, že nedává do úst Boha nic co se tehdy nestalo. Proto vysvětlím tuto poslední hodinu trochu podrobněji. 

Chtící vědět víc, příjmul jsem Boha, který mě provedl prozřením, proto napíši toto co vím. 

Člověk je tvor, který má chyby, ale tyto chyby nepocházejí z jeho duše, ale z těla, které nese, proto se nezlobte na lidi, že nejsou dokonalí a mají své chyby. Toto tělo prochází postupnou očistou a proto bychom měli chtít být přitom, když se bude dávat nové poznání, které utváří to, jak se svých chyb zbavit. Tohle pojednání je o člověku, ale má to význam i pro Ježíše na kříži. Jeho poznání těla bylo velice hluboké a mělo za následek přijmutí nedokonalosti takové, že se stal člověkem a to doslova. Toto pojednání je však o Ježíšovi, proto bych nerad sklouzl k tomu, že budu sdělovat tajemství, které se nedá vyslovit. 

59. Pohřeb Pána Ježíše
Toto pojednání je čistě filosofické, přesto namítnout, že smrt není filosofií nejde, proto odpovím takto: Nejde se dívat na smrt jako nějaký konec, spíš je to nový začátek, který vykupiteli dává naději, že jeho tělo bude přijato Bohem. Kdo pozná tyto slova jistě ví o čem budu hovořit. Toto vykupitelství je samozřejmé, přesto výjimečné a dává Bohu šanci změnit atributy tak, že člověk bude posvěcen a bude jako Bůh. Tohle se stalo i Ježíši a člověk tak po smrti zůstává člověkem, přesto projde stejným spasením.

60. Ejhle – Beránek boží
Nedá se popsat co cítí lidé k Ježíši. Toto pojednání je tak niterné, že sdělovat pravdu nejde, je to jako by utočil člověk na zeď a svoji hlavou by ji chtěl prorazit. Víc k tomu říci nemohu.

61. Vděčný pamatuje (o svatém týdni)
Toto téma musím z osobních důvodů vynechat.

62. Ježíš Kristus vstal z mrtvých
Nikdo by neměl si jen pomyslet, že z mrtvých vstání bylo něco obyčejného, bylo v tom mistrovství Boha, který projevil vůli při spasení. Proto uctívejte Ježíše jako největšího člověka, který dostal od Boha poznání tak vysoké, že nejde se dostat výš. Kdo slyší tato slova buď pochválen, a nebylo by na škodu být stejným člověkem jako náš Pán. Jeho poselství tak zaznívá z každého koutu země. Nikdy nezapomeneme a budeme vždy na stráži u tvého hrobu, který je našim.

63. Kristus Pán, se zjevil dvěma učedníkům
Nemohu říci, že se tohle nestalo, přesto budu opatrný a řeknu toto: Je snadné uvěřit, ale co je důležitější, je být sám sebou a tohle spousta lidí zanedbává. A jak to souvisí se zjevením? Toto zjevení je postavené na stejné bázi. Lidé víc věří než jednají a jejich činy nakonec neodpovídají jejich víře. Proto pravím, buďte lidmi a dělejte vše tak, jak by si zasloužil váš Pán.

64. Apoštolové dostali moc, odpouštěti hříchy
Jak řekl Bůh, nikdy nevejdeš do světla nečistý, budeš jako já. Tato slova jsou slovy člověka, který žije jeho život jako svůj. Pokud tyto slova spojím, budou to slova člověka, který Ví. A tohle právě bylo i u apoštolů, kteří dokázali to stejné a přitom byli lidmi, stejně jako jsi ty. Kdo je tedy apoštol?

• 44. Kterou moc dostali dostali apoštolové v den vzkříšení Páně? Tento poznatek tu již padl, přesto doplním, že být jako on je nejen výzva, ale přímo povinnost, která člověku dá to co mu chybí. Tyto slova byla jeho posledními, když si byl vědom toho co jej čeká na kříži.
• 45. Na koho přešla od apoštolů moc, odpouštěti hříchy? Je otázkou, co se stane, pokud představený církve tomuhle věří, že on je vybrán Bohem jako jeho pravá ruka. V životě to je většinou tak, že ti nejposlednější z posledních jsou na tom mnohem lépe, než přední z kněžích, kdo bude poslední a kdo první? Vím jistě jen jedno, bude to ten, kdo uvěří a půjde životem v jeho šlépějích jako beránek Boží.

65. Kdo bude na zemi místo Krista Pána
Tímto bych uveřejnil jedno tajemství, které si lidé stejně odvodili. Toto tajemství zní: kdo je větší Bůh ty nebo já? Pochopením této otázky dojde člověk tam odkud vyšel, tedy ke stvořiteli a bude dávat stejnou měrou Bohu jako člověku.

• 46. Kterému apoštolu dal Pán Ježíš nejvyšší moc nad věřícími? Jediná odpověď je ta, že ji dal člověku.

66. Ježíš Kristus vstoupil na nebesa
Toto pojednání je takového rázu, že dokáže sdělit člověku co cítí Bůh. A bůh si nyní přeje sdělit něco osobně:

To co řeknu je určen všem věřícím, kdo chápe slova mé jako svoje, dojde ku poznání, že není mezi námi rozdíl. Toto poznání je člověku otevřeno, je to kniha, ve které se člověk učí číst. Tohle jsem chtěl sdělit světu, proto pravím. Milujte se množte, jako dítka Boží.

• 47. Ve který den vstoupil Ježíš Kristus na nebesa? Tímto dnem se chápe je skon, kdy člověk setrvává u svého těla po nějaký čas, kdežto Ježíš byl povolán Bohem během okamžiku a byl vyzdvižen mezi své, Bohem milované.

67. Ježíš Kristus seslal Ducha svatého
Tento příběh je principem, kdy Bůh sestupuje na objekt, jeho zájmu. Nemá to co do činění s Ježíšem, který činí podobné, přesto nedokáže to co Bůh, tedy být poslem, který zvěstuje milosrdenství. Poslání Ježíše v tomto je takové, že je zvěstovatelem Božího království a připravenost nést hříchy toho, kdo se na něj obrátí.

• 48. Kdo je Duch svatý? To co by lidé rádi slyšeli se nedá popsat. Je to prozření člověka, který vidí to co jiní nevidí a přitom je stále člověkem. Nic víc v tom není.
• 49. K čemu sestoupil Duch svatý na učedníky? Jejich posláním bylo hlásat evangelium, proto byli Bohem vyvolení a ctěni. Ten kdo v tom vidí něco jiného se mýlí.
• 50. Jak se jmenuje sedmero svátostí? Tyto jména by měl znát pravý křesťan, člověk co věří je osobou blízkou Bohu a nebýt toho, že jsou spojeni jako jeden bylo by vše jednoduché. Kdo má uši ten slyš. Nikdo nebude větší než člověk, který věří, být králem nebo slouhou, budou stejně oděni před Bohem, jako by byl čas pokání. Kdo pochopí tomu se otevře brána nebeská.

68. Panna Maria – Královna nebeská
Toto evangelium bude o tom co vytvoří člověk. Pojednání směřuje k tomu, aby člověk byl povýšen do stavu, kdy bude vědět. Proto ty změny, které vás trápí. Každá změna je změnou k bližšímu a bohu milejšímu poznání, které vyvěrá ze situace. Nikdo neujde tomuto poznání a lidé by si měli uvědomit, že život v pokoře je taky změnou, která zasáhla člověka, jako šíp.

69. Svatá církev obecná
Kdo bude číst tyto řádky bude obeznámen s církví a bude chápat církev jako sdružení věřících, kteří jdou cestou, která je společná pro všechny stejně smýšlející. Kdo uslyší tato slova slyš: Jsou lidé přesahující církev, tito lidé jsou tak svatí jako nejvyšší Bůh sestupující na zem v podobě člověka. Kdo uvěří těmto lidem bude posvěcený, protože Bůh dává poznání právě skrz tyto lidi a nebýt těchto lidí, nikdy by lidé neprozřeli.

• 51. Kdo náleží k svaté církvi obecné? Není nikoho, kdo by náležel k církvi a přitom byl mimo ní. To je jeden důvod, proč křesťanství není rozšířené, protože ovečky musejí být poslušné a dělat co se jim káže z patra. Lidé žijící jako Bohové, toto nikdy nepřijmou a proto jsou tito věřící lidé ochuzeni o tyto poznatky, těchto lidí. Kdo má uši tak slyš, že jsou lidé jako Bohové a přitom jsou lidmi, není tak většího Boha než člověka protože on se zhmotnil v člověku stejně jako člověk se zhmotňuje v Bohu. Toto pravidlo je zákonem světa, že člověk může být jako stvořitel a Bůh i člověkem, pokud by si to přál. 
• 52. Kdo je největším správcem církve katolické? Největším správcem je člověk, který ví. Toto krédo bude nadále krédem člověka. Proto kdo chápe křesťanství chápe i tuto poučku, že člověk je jako nádoba a ta se plní Bohem, který se rozlévá po všem co žije. Kdo chce být jako on, je člověk do té míry, jak dokáže přijmout jeho míru jako míru světa.
• 53. Jak zní patero přikázání církevních? Tyto přikázání církve mají jednu vadu, jsou pochopením minulé doby, která měla jiné priority, než mají lidé dnes. Dnešní lidé jsou chápavější a chtící poznat víc. Proto pro lidi by měl být vytvořen systém poznání Boha takovým způsobem, že dojdou k němu tak, že budou jako on. Jedinou možností je nastínit co by měl člověk dělat aby takového stavu dosáhl:

První možnost je být člověkem, který dává všemu co jest Bohu a co je lidské člověku. Kdo pochopí tyto slova bude člověkem, který ví. Nebude tak většího člověka, než jeho, protože sleduje Boží přikázání, buďte jak on, kdy budete dávat všemu co jest zapotřebí.
Druhou možností je dívat se na Boha jako svého bratra, který jde cestou poznání člověka a stejnou cestou, ale opačně jde člověk. Je to cesta společná na které leží mnoho překážek dané tím, že člověk má tělo. Co naplat pochopení se musí zhmotnit, proto by člověk neměl hřešit na překážky, které se mu postaví do cesty, ale měl by je milovat jako poznání nejvyššího, stejně jako Boha v sobě.

70. Z dějin církve naší vlasti
Svatí věrozvěsti
Kdo pochopí dobu, která byla obrazem Boha, ten pochopí i současnost, která není jiným obrazem. Takto by se dalo začít. Jsou lidé věřící a chtící poznat víc a lidé, kteří nechtějí jít dál. Lidé jsou však naštěstí rozumní a chtící poznat víc, jdou tam, kde existuje poznání. Toto poznání přinesli do Čech právě věrozvěsti, kteří byli posly Božími. Jejich život byl provázen i zázraky, protože jejich činnost byla Bohu milá. Kdo poznal tuto dobu byl na takové výši, že ten z ní žije jak člověk vědoucí. Žel těchto lidí moc není a většina se oddávala blahoslovení slovem, aniž by chápali sílu toho co zažívají. Situace se tak opakuje i dnes, lidé jdou a nechápou, stejně jako dříve.

71. Svatý křest
Tato pohádka má reálný základ. Tímto základem je sdělení Boha, že budete jako já i tehdy pokud budete věřit stejně. Kdo tedy věří, ten je pokřtěn Božským slovem, které vyřčené přímo z Boha bylo tak, že člověk se probudil ze sna a řka: Co to bylo za sen, který mě probudil do života?

• 54. Jak je svatý křest pro nebe potřebný? Tato slova, která vyřknu jsou slovy Boha: Nikdo kdo věří nedojde na zcestí, protože jeho víra bude mou vírou.
• 55.Čím se stává pokřtěný? Pokřtěný ačkoliv se to nezdá je zdánlivě bez poskvrnky, protože jeho duše je vzata do nebe a vrácena zpátky jako pokřtěná. Tento fenomén nejde popsat slovy, ale děje se celkem běžně. Tedy Bůh je ten kdo světí a ne člověk, jak se vykládá.