Kdo pochopí moudrost, vydá se světem jako vítěz

Najde-li se člověk moudrý nikdy nebude pochybovat nejen o sobě, ale ani o tom, kdo jej poslal na zem. Takto se poznává moudrost.

Pohádka o moudrosti světa (pracovní název)
Jednalo-li by se o pohádku, pak věřte, nevěřte. Pokud by se jednalo o příběh člověka, buďte či nebuďte. Takto zní pohádka světa, která je tím čím je tvořená, buď člověkem, nebo stvořením, které dává na obdiv svou krásu a poznání, tím žije. 

Kdo by chtěl tuto krásu uchopit bude člověkem tím, že bude takový jak se sluší a patří na člověka a přitom na stvoření. Jak to chápat? Jediným způsobem, člověk se stává tím čím je a stvoření je tím čím je. Mezi tímto je tenká hranice a člověk ji chápe jako moudrost projevenou. Tato moudrost je tvořena základem v Bohu a základem tím kdo mě poslal, tedy žádná moudrost není stvořena ze sebe, ale je svým způsobem jako projev stvořitele, který ji chápe tak, že dává všemu poznání této moudrosti.

Tímto považuji moudrost za vysvětlenou a chtěl bych aby člověk našel zdroj moudrosti v tom co činí, tedy ne ve fyzické plání, ale prvně v Bohu a teprve pak i ve fyzické plání, protože opačný postup produkuje hašteření o správnosti, kdy moudrost pak není moudrostí, ale poznatkem člověka, který tápe.