Filosofie člověka – Láska

Kdo pochopil lásku, pochopil svět ve které žije. Tato úvaha provede člověka nástrahy lásky a dovede dát člověku, že víra a láska je tím nejvyšším poznání člověka

- Kdo jednou pochopil lásku stal se člověkem, který Ví. 
- Není člověka bez lásky, stejně tak není lásky bez člověka.
- Jedině láska je drahokamem, který září do noci.

Kdo a co, je ona pověstná láska? 
Pochopení lásky se uděje člověku pokud pochopí život. Jedině životem se dá láska poměřovat, je to jediná míra v životě člověka, která říká: podívej se, kde jsem a co jsem dokázal. Je to míra člověka, který Ví co dělá a dokáže dát všem věcem ten pravý stav, který zastávají jak v Bohu tak na zemi. Je to zkrátka síla, která vychází ze společného působení.

Jedině láska dokáže zázraky, kdy Bůh je strůjcem této myšlenky, která sedá na člověka jako myšlenka v prachu cest, která dokáže povznést všechny ty, co věří. Kdo nevěří není blázen, ale člověkem, který vyžaduje podporu, pro svůj stav je osamocen, nejen v otázkách Boha, ale i v životě.

Nikdo nebyl pochopen jako člověk, člověk má tak výsostné postavení u Boha tím, že je. Kdo věří dokáže zázraky z důvodu tohoto principu, který byl člověku dán stvořitelem.

Rozhovor:
Kdo miluje nedokáže ublížit?
Neměla by ubližovat, přesto k tomu dochází vzhledem k tomu, že láska nebývá pochopena a nedokáže tak stvořit právě to co bylo jejím záměrem. Lidé tak žijí v lásce tím, čemu věří. Kdo věří Bohu, dokáže dát lásce takový náboj, že láska se stane univerzální mírou. Kdo nežije v Bohu, ten nedává věci tomu pravému, ale systém vyžaduje obě polarity ve společnosti, proto se nezlobte na ty co lásku nedokáží opětovat.

Nikdo není dokonalý, tedy i dávat lásku se učí člověk celý život.
Je to tak, láska jako zdroj je vysoko, a člověk se snaží ji pochopit, proto jde za ní.

Není chybou opětovat lásku pokud láska člověku ubližuje?
Tato úvaha je komplexní a doufám, že přitáhne hodně pozornosti. Proto odpovím takto: Jedině člověk sám se rozhoduje jakou lásku přijme a jakou nepřijme. Tahle míra je plně v rukou člověka. Nedá se tedy trestat ty co lásku nepřijmou, zkrátka jsou to lidé, kteří nedokáží přijmout to co by jim mohlo prospět.

Myslím, že se nedá mluvit o prospěchu lásky, že to je vyšší princip lásky, který chce být poznán.
Myslím, že tato úvaha je tak vysoko, že většina lidí ji nebude rozumět. Proto odpovím takto: Jedině člověk, dokáže právě to co dokáže, tedy věřit, nejsem člověkem náhodně ani proto, abych něco splnil. Je v tom celém systému láska, která produkuje opět lásku.

Je láska základním stavebním kamenem stvoření?
Je a není, s láskou je to jak na houpačce. O tomhle by ti Bůh mohl něco navyprávět.

Co bys nám na závěr sdělil? 
Myslím, že bylo řečeno vše podstatné.

Děkuji za rozhovor. I já děkuji a přeji mnoho poznatků v lásce i životě.