Člověk jako správce

Dočasnost bytí dává poznání člověku jako správce, to jak si poradí s touto myšlenkou je na osobním pochopení Boha.

Není člověka, který by nevěděl, že vše co je na zemi přítomno je dočasné. Vše má vymezený čas a tohoto času se mu dostává prostřednictvím Boha, který určuje kdo a jak stráví čas jemu určený. Pochopit celou problematiku je složité z důvodu toho, že lidé jsou přesvědčeni, že jejich život je určován pouze jimi samými. Jak hluboká mýlka je tohle. Život všeho je tvořen právě tím, že Je a tímto životem je tvořeno tím, že žije ze své podstaty, která je určena svým tvůrcem. Proto vše vzniká z jeho popudu a člověk si tak má připadat jako správce majetku, který je majetkem do té míry jak jej chápe. Ne každý chápe hmotu totiž jako majetek. Jsou vysoké bytosti, které vnímají hmotu jako Bohodiní, které dává prostředek k realizaci jejich snah ve smyslu provedení jeho záměru. Tohle, ale dokáže pochopit jen člověk, který se již sešel se svým stvořitelem do té míry, že jej pochopil. Kdo tímhle neprošel neví většinou nic a myslí si, že hmota je tu proto aby sloužila člověku do roztrhání těla.

Uvedu body, kterými by měl člověk projít aby pochopil vztah ke hmotě i světu, který obývá:

• Prvním z bodů je ten, že člověk věří. A to tím způsobem, že Ví, co je dobré a co ne. Tímto vzniká skutečné poznání světa
• Druhý bod nám říká, že poznání světa je limitem pro další vzestup, proto lidé, kteří věří se vzdají tohoto světa pro poznání světů vyšších.
• Třetí bod nám říká, že člověk je člověkem právě proto, že Bůh si jej vyvolil jako svého poslance na zemi, kterou by měl spravovat jako člověk vědomý.
• Čtvrtý bod je o tom, že člověk není tím, za koho se má. Pochopit tyto slova je to nejobtížnější co si člověk dokáže představit. Proto na upřesnění: Není vše tak jak se jeví, jsou temná zákoutí světa, stejně tak povahy člověka, které mají být odkryty a dostatečně prozkoumány.
• Bod pátý je bodem, který vše uzavírá. Je na světě mnoho pravd, ale ta nejdůležitější je ta, že člověk je jako správce toho všeho, čímž se dostane k bodu jedna, aby se celý cyklus opakoval do nekonečna.