Hledání Boha v otázkách a odpovědích

Ne vždy jsou věci nejasné, záleží jen na otázkách, které jsou položeny. Ty které vyvěrají ze samotné podstaty člověka jsou hodnotné nejvíc, protože osvětlují cestu světlem, které nehasne.

Rozhovor jako nejlepší volba k pochopení, co platí o životě platí i k Bohu.

I. Něco o ekonomice

II. Téma lásky

Hodnota měny určená výrobou?
Je paradox si myslet, že měna je určena schopností vyrábět. Tohle základní kámen ekonomiky, kdy ekonomika je stálá a výroba rovněž, kdy se jen přetváří podle požadavku společnosti. Pokud se ti zdá, že výroba určuje hodnotu měny, byl by to paradox, který by určoval celkové pojetí světa. Bohužel je situace taková, že jsou snahy tímto poměřovat svět. Proto radím dívej se na ekonomiku jako nádobu, která má svůj objem daný a dokáže jen to co dokáží lidé v dané zemi.

Pokud je daná ekonomika, pak jak vzniká inflace, což pak je tvořena jen dluhem?
Pokud se podíváme na inflaci jako dluh, je to poznatek, který udělal moderní člověk. Poznatek, který bude znovu přezkoumán a bude znovu navozen stav rovnováhy, která bude vyplývat z polohy člověka jako tvůrce. Tento pojem tvůrce bude ukazovat kudy se má ekonomika vydat aby splnila své základní postavení, které bude dané vztahem člověk a budoucí postoj k Bohu jako hlavním určovatelem hodnot.

Kdo tedy určuje hodnotu věcí?
Je to poznatek, který by neměl zapadnout. Postoj člověka je na jedné straně globálně progresivní, přesto by neměl ani v takovém postoji zapomínat na jakých základech je vybudován svět, který je vytvořen tak, že vše má svoji hodnotu podle toho jakou měrou je určena v ekonomice. Pokud míra něčeho je nesmyslně nastavena vysoko, bují inflace a buduje se něco co posouvá ekonomiku do stavu, kdy se bude vytvářet nerovnováha. Skutečná rovnováha se tvoří právě tím, že člověk chápe Boha jako Bůh chápe člověka.

Dá se říci, že vzájemným pochopení mezi člověkem a Bohem se vytváří skutečný vztah a názor na realitu, že vše dostává co potřebuje?
Je to tak, pochopení je od toho aby nabídlo vše co potřebuje člověk k životu, stejné je to u Boha.

Jak má člověk vnímat ten kvalitativní rozpor mezi člověkem a Bohem, kdy se těžko může vžít člověk do stavu Boha aby dokázal vědět co by mohl chtít?
Tento poznatek, který ti řeknu bude důležitý. Bůh si přeje aby vše bylo založeno na vzájemném porozumění, tedy, že vše dostane to co potřebuje. Pochopit celou problematiku je posláním člověka tady na zemi a dokáže to skutečně jen velice vyspělý člověk, který ví co nabyl a co vydal aby pochopil co má být dáno.

Dá se pak mluvit o společném cíli s Bohem?
Dalo by se o tom mluvit, přestože tohle bude vyhraněno jen výjimečným osobnostem, kteří Ví co by měli vykonat aby byla naplněna posloupnost chtění a vědění.

Je inflace de facto nutná, nebo je to s ní tak, že v mírné podobě pomáhá, ale měla by být celkově nepatrná vzhledem k poměrům na zemi?
Poměry na zemi dávají inflaci jiný rozměr, než jaký by inflace měla mít. Proto odpovím takhle. Vzhledem k otázce je důležité si představit co je to inflace? Inflace je poznatek, že se něco mění, což je svým způsobem vývoj a ten není možné zastavit. Proto chtít něco zakonzervovat aby ceny byly stálé nejde, bude to inflace co způsobí snahu se vyvíjet a tím definovat nové poměry na zemi.

Jak vysoká by měla být inflace, podle mne by mělo stačit jedno procento, ale nejsem si jistý jakou hodnotu by ve skutečnosti měla mít.
Definovat inflaci číselně, nejde. Pokud by jsme se bavili o inflaci v číslech bude to jiné pojednání než filosofické.

Je rozdíl mezi inflací způsobem normálním vývojem společnosti a společností, která založí svoje bytí na dluhu jako vývojového prostředku?
Pochopit inflaci není vůbec složité. Proto uvedu příklad. Inflace je způsobena tím, že se svět mění. Jeho vývoj je definován tak, že inflace dostane právě to co společnost prožívá, pokud je tvořena tím, že vše je založené na dluhu, pak bude tomu odpovídat i inflace, pokud by společnost chtěla založit své bytí na reálných aktivech, které vyplývají z podstaty světa, bude situace diametrálně odlišná. Nedá se to porovnávat, proto si globalisti přejí aby celá země padla do jejich rukou tím, že budou inflaci řídit právě oni. Tímto si zotročují svět a všechny co na tuhle hru přistoupí.

II. Téma Lásky

Co přináší zamilovaný člověk světu?
Pochopení situace je takové, že člověk, který miluje víc než obvykle dává světu poznání, že zdroj ležící za Bohem je silnější než jeho zprostředkovatel.

Je možné, že se láska vytrácí s věkem, nebo se jen transformuje do stavu kdy člověk Ví?
Pochopení, které dáváš je takové, že vědět znamená milovat, tohle je základ všeho.

Jak potom vypadá ona láska, pokud člověk se přikloní ke lži?
Pochopení je jedna stránka všeho. Pokud se dotyčný přikloní ke lži, nepochopí z nabízeného nic a půjde cestou, která nikam nevede. Je to cesta bez konce, která nemá počátek ani konec, je to cesta, která půjde všemožnými strastmi a poznáním, že ve lži nelze nalézt to co člověk miluje a to je spravedlnost a víra.

Principielně je láska poznání skutečnosti, která se dá vyjádřit tím jak člověk žije?
Je to tak, jak jsi napsal.

Je v lidech stejné množství lásky co dřív, nebo je současná situace zapříčiněna stavem, kdy lásky mezi lidmi valem ubývá?
Nedá se říci, jestli je mezi lidmi více či méně lásky. Tohle by věděl jedině Bůh. Pokud mohu říci svůj názor, tak láska je dar, který se nedá skrývat. Pokud máš pocit, že lidé nežijí v lásce pak je to pocit člověka, ale Bůh může mít na to jiný názor.

Nemyslím si že lásky by muselo ubývat, ale mám dojem, že láska kterou lidé vyznávají je takové, že nechce se rozšiřovat a zpracovat témata, která nechce přijmout. Tohle omezení lidi degraduje lásku, přitom i láska by se měla rozvíjet, nemyslíš?
Je to tak, poznání lásky dává člověku poznání skutečnosti, která na něj působí způsobem jakým sám jedná. Pokud daný člověk dokáže lásku zpracovat tím způsobem, že láska je daná a rozšiřuje se způsobem daného člověka, pak je vše v pořádku. Bohužel tohle se moc často neděje. Většina lidí je spokojená s tím co dokáží vstřebat a nechtějí jít dál. Myslím, že tvé působení na lidi je takové, že je nutíš poznávat nové poznatky lásky, která se skrývá všude kolem nich.

Dá se říci, že pravda a láska jsou jedno?
Je to poznatek člověka, který Ví.

Byla doba, kdy bylo tohle téma lásky a pravdy zdiskreditováno, myslím, že nemá cenu uvádět jméno. Přesto si myslím, že tohle je téma, které by mělo hýbat společností. Záleží na člověku jakou dokáže dát lásku a ve výsledku to pak taky tak dopadne?
Pochopení lásky je dáno člověku tím jak žije. Pokud jeho život byl provázen lží a nepravostmi, pak tomu bude odpovídat i jeho lásce a celým jejím projevem. Pochopit znamená jít dál, takže i tady se dají udělat zázraky, přesto ten člověk, kterého si nechtěl jmenovat skutečně tomu udělal medvědí službu, když se oháněl láskou, kterou nikdy neměl ve stavu aby oslovovala širší společnost.

Dá se mluvit o nějakém úkolu pro lidstvo pro nadcházející období, nebo je to součástí širšího plánu o kterém se nedá mluvit?
Tohle téma je staré jako lidstvo samo. Proto uvedu jen to co vím. Bůh by si přál aby lidé dokázali pochopit jeho kroky a chtěli jít dál a nesetrvávat ve stavu, který nevyhovuje nikomu. Tohle je hlavní poselství pro celé lidstvo, které bych uvedl na pravou míru tím, že jen člověk jako jednotlivec ví co je dobré. Pochopit a jít dál je krédo člověka, který Ví.

Myslíš, že je reálné že milující lidé, kteří dokáží dát všemu to co potřebuje se dostanou do čela společnosti, nebo je to hudba daleké budoucnosti?
Hudba daleké budoucnosti by to být nemusela, kdyby lidé prohlédli lež, která se s nimi hraje a chtěli změnu. Tou změnou by mohl být člověk, který Ví.